Snape si znovu pročetl seznam lektvarů.
"Takže, začneme měsíčním odvarem. Jeho příprava je časově náročná."
"A to proč?"
"Protože se do něj přidává jahodové listí, které je nejvíce účinné, když se natrhá v momentě, kdy na něj svítí měsíční paprsky. To byste jako ošetřovatelka měla vědět, kolegyně."
"No samozřejmě. Mám to, kolego, chápat tak, že dnes v noci budu muset jít do lesa pro jahodové listí?"
"Ano, přesně tak," přitakal Snape jakoby se nic nedělo.
"Jen bych ještě…podotkla….že…mám jít do lesa, v noci. Tedy v době, kdy jsou tam ta nejnebezpečnější zvířata a ti nejnebezpečnější tvorové. A já nevím, co ještě."
Snape se na ni letmo podíval, než dodal: "Půjdu s vámi."
"Děkuji," oddechla si Laila a přečetla si seznam surovin, které jí Snape právě přichystal.
"Už tam můžete začít přidávat jednotlivé přísady. Nejdřív mi ale vždy řekněte, co tam chcete dát. Já vám to buď odsouhlasím, nebo ne. Každopádně je na čase, abyste se to naučila. Tak prosím," pobídl ji.
Laila se rozhlédla co vše má při ruce.
"Tři kousky krysích jater?" zeptala se. Snape jen ostře přikývnul. Laila si vzala do ruky nůž a začala krájet malé kousky krysích jater.
"Menší," podotknul Snape jakoby nic. Laila si uvědomila, že kdyby byla jedním z jeho studentů nejspíš už by jí za to strhnul dvacet bodů minimálně. Ukrojila další kousek, tentokrát tenší než ten první. Snape ji pozoroval a nic neříkal, takže usoudila, že je všechno v pořádku. Stejně ukrojila poslední třetí kousek a pak všechno vhodila do kotlíku.
"Nezapomeňte míchat," napověděl jí. Laila ho pro jistotu okamžitě poslechla.
A takto to šlo celé dopoledne. Laila něco navrhla, Snape to schválil a sem tam napověděl co dál. Co ji však překvapilo nejvíc, bylo, že se vůbec nerozčílil. Celou dobu byl naprosto klidný. Že by se na něj těch pár hodin dovolené tak podepsalo?
Když přidávala poslední přísadu - nastrouhanou slupku z modřenky, venku za okny už byla tma.
"Jak dlouho už jsme vlastně tady?" zeptala se Snapea.
"Dlouho," odpověděl jí tiše z druhého konce místnosti. Věděl, co Laila přidává do kotlíku a o nic víc se nestaral.
"Už to mám hotové," otočila se na něj ošetřovatelka.
"Ne, to tedy nemáte."
"No, chybí mi tam už jen to jahodové listí."
"Což je velmi důležité," podotkl významně, zavřel knihu, kterou si právě pročítal a podíval se z okna.
"Podle mě, bychom měli vyjít asi tak za dvě hodiny, takže jestli si chcete zkusit připravit ještě něco, tak máte možnost."
"A musí to být nutně něco léčivého?" zeptala se Laila šibalsky. Snape významně pozvedl obočí.
"Co tím myslíte?"
"Jen by mě zajímalo, jestli bych si nemohla vyzkoušet přípravu něčeho, co se nijak netýká mé práce. Něco jen tak ze zvědavosti."
"Studentům bych něco takového nedovolil, ale u vás….udělám výjimku. Ovšem nic za tím nehledejte, je to jen proto, že mě zajímá, co jste si zase vymyslela," uchechtl se a popošel k Laile o něco blíž.
"Co byste řekl nápoji lásky?" zeptala se se šibalským úsměvem Laila a také k němu popošla blíž. Když byla od Snapea už jen několik centimetrů, řekl téměř šeptem:
"Jeho příprava je velmi náročná a pokud zrovna vy nemáte vedle sebe někoho dostatečně způsobilého v přípravě lektvarů, mohl by to být váš poslední výtvor."
"Tak to můžu být ráda, že tu mám zrovna vás," šeptla Laila stejně jako on.
"Ano, to byste měla být opravdu ráda." Pokračoval Snape tiše a díval se při tom Laila do očí, aniž by se hnul.
"Tak…" začala Laila svoji další větu, ale než ji stihla dokončit, Snape ji políbil.